Když vedení přestane bavit: jak znovu najít smysl ve vedoucí roli

Být vedoucím je krásná, ale zároveň velmi náročná role. I ti nejzkušenější ředitelé a vedoucí pracovníci se někdy dostanou do bodu, kdy je jejich práce přestane naplňovat. Ztratí energii, radost a motivaci.

A možná, že jste se do tohoto bodu dostali i vy a kladete si otázku, co a jak změnit, jestli to vůbec změnit lze, nebo dokonce jestli ještě vůbec má smysl v této roli setrvávat.

Dobrá zpráva je, že ztráta chuti do vedení není selhání. Je to signál, který nám ukazuje, že nastal čas věci přehodnotit, znovu se nadechnout a něco změnit.

Zastavte se a pojmenujte si, co se děje

Vedení není sprint, ale běh na dlouhou trať, a málokdy máme prostor se skutečně zastavit. Bez zastavení, pravidelné revize a reflexe toho, kde momentálně jsme, není možné vidět věci jasně. Ztráta motivace obvykle nepřijde ze dne na den. Dlouho se hromadí malé drobnosti, které postupně odčerpávají energii. „Stokrát nic umořilo osla,“ praví známé přísloví, a pro manažerskou práci bych skoro řekla, že to platí dvojnásob.

Zkuste si upřímně odpovědět na několik jednoduchých otázek:

  • Co přesně mě unavuje?
  • Kde ztrácím energii?
  • Co mi dřív přinášelo ve vedoucí roli radost a teď už ne?

Odpovědi si můžete zapsat na papír. Když se chaos myšlenek změní na konkrétní slova, která vidíme před sebou, dokážeme se na situaci podívat mnohem lépe zvenku a s nadhledem.

Abychom něco mohli změnit, potřebujeme nejdřív vědět, kde jsme teď.

Hledejte kořen problému

Demotivace může mít mnoho podob: frustraci, únavu, nezájem, podrážděnost, pocit prázdnoty nebo ztrátu smyslu. Za těmito vnějšími projevy alei často stojí mnohem hlubší témata, například:

  • přetížení z množství práce a nerealistické plánování,
  • propustné nebo nejasně nastavené hranice,
  • chybějící nebo nevhodně nastavené procesy,
  • nezdravé vztahy v týmu,
  • nedostatek podpory,
  • nedostatek znalostí a zkušeností v oblasti řízení,
  • pocit, že práce není vidět nebo oceněna,
  • dlouhodobý stres bez prostoru k regeneraci.

Ve chvíli, kdy zjistíte, které oblasti jsou pro vás klíčové, můžete začít hledat řešení.

Podívejte se na své hranice

Vedoucí často drží tým, úkoly, odpovědnost i emoce ostatních. A pokud si svoje hranice dobře neuhlídáme, můžeme lehce sklouznout do nastavení, kdy dáváme víc, než je zdravé. A vyhoření pak není otázkou „jestli“, ale „kdy“.

Zeptejte se sami sebe:

  • Kde říkám ano, i když bych potřeboval/a říct ne?
  • Co dělám za ostatní, i když bych nemusel/a?
  • Mám dost času pro sebe, abych mohl/a vést kvalitně?

Podívat se na nastavení vlastních hranic je jeden z klíčových způsobů, jak získat zpět svou energii.

Vraťte se k tomu, proč jste vedoucí roli přijali

Někde uvnitř vás je stále vaše původní „proč“.

Možná jste chtěli pomáhat lidem růst.
Možná jste chtěli budovat smysluplné projekty.
Možná jste chtěli dělat věci jinak, než jste je zažívali vy.

A možná jste se na této cestě v každodenním koloběhu ztratili.

Připomenutí původní motivace vás může vrátit zpět na cestu, nebo vám pomůže objevit cesty nové.

Mluvte o tom

Ředitelé a vedoucí často mlčí, protože mají pocit, že musí vydržet a nemůžou ukázat slabost. Jenže opak je to, co pomáhá. Otevřené přiznání, že nevím, jak dál, je známkou zralosti, nikoliv selhání.

Promluvte si s:

  • vaším nadřízeným,
  • kolegou, kterému důvěřujete,
  • koučem, mentorem či supervizorem,
  • odborníkem na leadership.

Sdílení snižuje tlak a umožňuje vidět věci z jiného úhlu.
Často pomůže už jen to, že věci nahlas pojmenujete.

Role vedoucích bývá často osamocená, a proto je vhodné najít někoho, s kým můžete sdílet pravidelně. Sdílená starost je poloviční starost.

Delegujte víc, než je vám pohodlné

Mnoho vedoucích se chytá do vlastní pasti: „Aby byly věci dobře a včas, musím si je udělat sám.“ Jenže to vás stojí energii, která vám následně chybí na kvalitní řízení.

Delegování je známkou důvěry a zároveň způsob, jak posilovat kompetence jednotlivců i týmu. Je to podmínka dlouhodobé udržitelnosti.

Zeptejte se:

  • Které úkoly mi berou nejvíc energie?
  • Které z nich opravdu musí být na mně?
  • Co může převzít někdo jiný?

I malá změna může mít velký dopad.
Jeden desetiminutový úkol denně, který delegujete, vám za týden ušetří hodinu. A tu můžete věnovat odpočinku, který je pro manažerskou práci nezbytný.

Hledejte znovu ostrůvky radosti

Vedení není jen o úkolech, výzvách a zodpovědnosti. Je také o vztazích, smyslu a radosti. Zkuste si všimnout:

  • kdy se s týmem smějete,
  • kdy vás práce baví,
  • kdy máte pocit, že na něčem skutečně záleží,
  • kdy děláte něco, co vám jde přirozeně dobře.

Tyto malé ostrůvky radosti mohou znovu obnovit motivaci a chuť vést.

Změna patří k životu

Někdy je demotivace signálem, že vedoucí role přestala být v souladu s vaším životem, hodnotami nebo zdravím. To není prohra. To je vývoj.

Možná potřebujete jen změnit způsob práce nebo myšlení.
A možná na vás čeká nová cesta.

Změna patří k životu a je součástí našeho růstu.

Nezapomínejte na sebe

Vedoucí, který je vyčerpaný, přetížený nebo dlouhodobě pod tlakem, nemůže vést dobře. A není to jeho vina. Je to realita lidských kapacit.

Dopřejte si pauzu na oběd, pauzu mezi schůzkami, procházku po práci a o víkendech odpočívejte.
Toto není luxus. To je zodpovědný přístup k vlastnímu zdraví i k roli vedoucího.
Když je zlomený kmen stromu, na větvích těžko může něco růst.

Vedení se dá znovu naučit

Leadership není něco, co prostě „máme“ nebo „nemáme“. Je to dovednost, kterou se lze naučit a rozvíjet jí. 

Pokud vás vedení přestalo bavit, neznamená to, že nejste dobrý vedoucí.
Znamená to, že jste člověk a že něco ve vašem pracovním nastavení potřebuje pozornost a péči.

Když porozumíte svým potřebám a začnete je brát vážně, může se role vedoucího stát znovu naplňující. A někdy ještě víc než dřív.

Setkala jsem se s mnoha vedoucími, kteří po období únavy a frustrace dokázali svůj styl vedení přestavět tak, že jim opět začal přinášet radost a smysl.

Někdy stačí změnit úhel pohledu nebo nastavit lépe hranice.
Jindy je potřeba naučit se pracovat s týmem jinak.
A někdy jen vědět, že v tom nejste sami.

—-

Pokud cítíte, že potřebujete podporu, bezpečný prostor pro reflexi a podpůrné vedení v tom, co změnit, ráda vás provedu individuálním mentoringem pro vedoucí pracovníky  nebo se přidejte do ředitelské akademie pro ředitele dětských skupin a mateřských škol.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s ostatními:

O autorce:

Jmenuji se Michaela Topinková a už téměř 20 let provázím rodiče, pečující osoby a týmy dětských skupin na cestě k většímu porozumění, klidu a jistotě v každodenním kontaktu s dětmi. Věřím, že děti potřebují dospělé, kteří rozumějí nejen jim, ale i sami sobě – své roli, emocím i hranicím. Více o mně najdete zde.

Další příspěvky:

10 tipů pro klidný a smysluplný ranní kruh s nejmenšími dětmi

Ranní kruh je jedinečnou příležitostí, jak se ráno s dětmi propojit, naladit a společně s ostatními ve skupině začít den. Správně vedený kruh vytváří pocit bezpečí, podporuje soustředění a rozvíjí sociální dovednosti dětí.Přináším vám 10 praktických tipů pro každodenní práci s nejmenšími dětmi, které se mi v praxi osvědčily a pomáhají vést ranní kruh s radostí a lehkostí. 1. Připravte (...)

Zapomenuté sandále u moře aneb naučme děti zodpovědnosti

Dovolená Je duben.Letíme do Egypta na dovolenou k moři. Já a můj syn. Moje kamarádka a její dcera.Sandále jsou synovi z loňské sezóny už malé, kupuji tedy nové. Osvědčené Keeny za 1600 Kč s vidinou, že je bude mít na celou jarní a letní sezónu a pak je ještě zvládnu za poloviční až třetinovou cenu prodat. Ale jak (...)